Jméno postavy: Heo Gayoon
Skupina: 4Minute
Gang: Mujoe gang
Gang: Mujoe gang
Druh bytosti: Upír
Sexuální orientace: Bisexuálka
Příběh postavy: Každý má nějaký příběh ať už ten horší, nebo lepší.Ale já? Jaký příběh mám já?. Každé ráno si kladu tutéž otázku'' Proč, tu stále ještě jsem? Copak už mě Pán Bůh nepotrestal dost za všechny hříchy co jsem v životě spáchala?'' Zřejmě ne...Vždy když se ráno vzbudím a podívám do zrcadla vidím temnou osobu s vlasy po pás , černými pronikavými oči, rudými rty a bledou pokožkou a se stále stejným výrazem. Pamatuji si to jako by to bylo včera. Dříve jsem se každé ráno probouzela a první co jsem viděla byly snědé oči, rozzářený úsměv který jsem odjakživa milovala. Byl to ten koho jsem již po 3 měsíce nazývala ''Mým přítelem''. Byl milý, společenský, rád se chodil bavit. Zatím co já? Byla jsem vždy tichá, stydlivá a především hloupá, samozřejmě ne do slova, však to sami poznáte. Jednou když na 3 dny zmizel a já šla v noci sama po ulici v domnění že se určitě vrátí, že si potřeboval od všeho odpočinout se najednou zjevil přede mnou .
Neváhala jsem ani minutu a skočila jsem mu kolem ramen, ten pocit když jsem ho tiskla k sobě. ''Ale něco je špatně'' řekla jsem si a podívala jsem se na něj. ''Kde jsi byl? To jsi nemohl vzít mobil a napsat mi blbou smsku? Tak kde jsi byl? '' zopakovala jsem ještě 4x a pak jsem s ním začala třást a opakovala jsem tu větu pořád dokola. Ale odpovědi jsem se nedočkala, jenom na mě hleděl svýma očima, což mi nahánělo trochu strach. Po chvilce se už mi to bylo víc jak nepříjemné, tak jsem udělala pár kroků vzad. On se ale náhle rozešel směrem ke mně. To bylo poprvé co jsem z něj měla opravdu strach. Udělal jsem pro jistotu ještě pár kroků vzad, ovšem on začal též zrychlovat a mířil si to přímo ke mně. Na nic jsem nečekala a začala jsem utíkat co nejrychleji jsem mohla. Ale najednou se octl přímo přede mnou, ale jak to? Byl ode mě přece tak daleko, bez jakého povšimnutí mě natiskl na zeď a blížil se k mému krku. Chtěla jsem ječet, ale nemohla jsem, byla jsem v šoku, stále jsem ho sledovala a modlila se ať to je jen opravdu nevhodný žert. Když v tom jsem to ucítila. Tu ukrutnou neutuchající bolest která mi projela celým tělem když se jeho tesáky se pomalu zasouvaly do mé kůže na krku. Necítila jsem už pak ani slzy co mi pomalu stékaly po tvářích. Probudila jsem se až ráno , ale bolest jsem pořád stále cítila. Chopil se mě obrovský vztek když jsem si vzpomněla na to co mi udělal. Udělal ze mě nemrtvou. Pár dni jsem jen tak bloudila po městských barech a pak jsem se konečně vrátila na místo zvané domov. Na chvilku se mě ujal hřejivý pocit když jsem si na chvíli lehla do postele kde jsem dříve ležela s ním. Po dlouhém přemýšlení co dál, jsem docourala do koupelny a podívala jsem se do zrcadla. Viděla jsem prázdnou bytost, bez emocí, bez citů. Chvíli jsem si žila život který bych jako člověk žít nemohla, mohla jsem si změnit jméno, a odcestovat kdykoliv jsem chtěla a kam jsem chtěla. Kdykoliv když jsem měla hlad, využila jsem svých ''Přátel'' které jsem měla zrovna při sobě, necítila jsem nic když moje tesáky projížděli její jejich krky, žádnou lítost protože chuť krve byla doslova orgasmická. Ale i po tom všem mě tenhle život začal nudit, chtěla jsem se někde usadit. A chtěla dělat to co jí šlo nejlépe. Zabíjet. A proto se časem přidala do mafie.
Neváhala jsem ani minutu a skočila jsem mu kolem ramen, ten pocit když jsem ho tiskla k sobě. ''Ale něco je špatně'' řekla jsem si a podívala jsem se na něj. ''Kde jsi byl? To jsi nemohl vzít mobil a napsat mi blbou smsku? Tak kde jsi byl? '' zopakovala jsem ještě 4x a pak jsem s ním začala třást a opakovala jsem tu větu pořád dokola. Ale odpovědi jsem se nedočkala, jenom na mě hleděl svýma očima, což mi nahánělo trochu strach. Po chvilce se už mi to bylo víc jak nepříjemné, tak jsem udělala pár kroků vzad. On se ale náhle rozešel směrem ke mně. To bylo poprvé co jsem z něj měla opravdu strach. Udělal jsem pro jistotu ještě pár kroků vzad, ovšem on začal též zrychlovat a mířil si to přímo ke mně. Na nic jsem nečekala a začala jsem utíkat co nejrychleji jsem mohla. Ale najednou se octl přímo přede mnou, ale jak to? Byl ode mě přece tak daleko, bez jakého povšimnutí mě natiskl na zeď a blížil se k mému krku. Chtěla jsem ječet, ale nemohla jsem, byla jsem v šoku, stále jsem ho sledovala a modlila se ať to je jen opravdu nevhodný žert. Když v tom jsem to ucítila. Tu ukrutnou neutuchající bolest která mi projela celým tělem když se jeho tesáky se pomalu zasouvaly do mé kůže na krku. Necítila jsem už pak ani slzy co mi pomalu stékaly po tvářích. Probudila jsem se až ráno , ale bolest jsem pořád stále cítila. Chopil se mě obrovský vztek když jsem si vzpomněla na to co mi udělal. Udělal ze mě nemrtvou. Pár dni jsem jen tak bloudila po městských barech a pak jsem se konečně vrátila na místo zvané domov. Na chvilku se mě ujal hřejivý pocit když jsem si na chvíli lehla do postele kde jsem dříve ležela s ním. Po dlouhém přemýšlení co dál, jsem docourala do koupelny a podívala jsem se do zrcadla. Viděla jsem prázdnou bytost, bez emocí, bez citů. Chvíli jsem si žila život který bych jako člověk žít nemohla, mohla jsem si změnit jméno, a odcestovat kdykoliv jsem chtěla a kam jsem chtěla. Kdykoliv když jsem měla hlad, využila jsem svých ''Přátel'' které jsem měla zrovna při sobě, necítila jsem nic když moje tesáky projížděli její jejich krky, žádnou lítost protože chuť krve byla doslova orgasmická. Ale i po tom všem mě tenhle život začal nudit, chtěla jsem se někde usadit. A chtěla dělat to co jí šlo nejlépe. Zabíjet. A proto se časem přidala do mafie.